Mikrobiom: orgán, který jsme dlouho přehlíželi
Ve střevech člověka žije více než 100 bilionů mikroorganismů. Jejich souhrnná genetická informace několikanásobně převyšuje lidský genom. Dnes již víme, že mikrobiom není pouze pasivním účastníkem trávení, ale aktivně ovlivňuje energetický metabolismus, produkci hormonů hladu a sytosti, citlivost na inzulin i zánětlivé procesy spojené s obezitou.
Studie opakovaně ukazují, že lidé s obezitou mají často nižší mikrobiální diverzitu a odlišné zastoupení některých bakteriálních druhů než osoby s normální hmotností.
Jak mohou střevní bakterie ovlivňovat ukládání tuku?
Mechanismů je hned několik.
1. Regulace pocitu hladu a sytosti
Určité bakterie produkují látky označované jako mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které stimulují tvorbu hormonů GLP-1 a PYY. Tyto hormony zvyšují pocit sytosti a snižují spontánní příjem energie.
Právě na principu zvýšení účinku hormonu GLP-1 fungují i moderní léky na hubnutí, jako jsou agonisté GLP-1 receptorů. O to zajímavější je skutečnost, že podobné mechanismy lze do určité míry podpořit také vhodnou stravou.
2. Ovlivnění množství energie získané z potravy
Některé bakterie dokážou efektivněji fermentovat vlákninu a další nestravitelné složky potravy. Výsledkem je vyšší využití energie z přijatého jídla. Rozdíly v mikrobiomu tak mohou ovlivnit skutečné množství energie, které organismus získá ze stejné porce jídla.
3. Zánět a inzulinová rezistence
Narušená rovnováha střevního mikrobiomu bývá spojována s chronickým nízkostupňovým zánětem. Ten následně podporuje vznik inzulinové rezistence a zhoršuje schopnost organismu efektivně hospodařit s energií.
Rezistentní škrob: opomíjený pomocník při hubnutí
V posledních letech vzbudil pozornost takzvaný rezistentní škrob. Jde o typ sacharidů, který není tráven v tenkém střevě a slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie.
Klinické studie naznačují, že pravidelný příjem rezistentního škrobu může přispět ke zlepšení citlivosti na inzulin, podpoře redukce hmotnosti a příznivým změnám střevního mikrobiomu.
Mezi jeho přirozené zdroje patří:
vychlazené brambory,
vychlazená rýže,
luštěniny,
ovesné vločky,
méně zralé banány.
Nejde o zázračnou potravinu, ale o zajímavý nástroj, který může podpořit dlouhodobou strategii redukce hmotnosti.
Nestačí jen probiotika
Mnoho lidí očekává, že problém vyřeší jedna kapsle probiotik denně. Současná věda je však opatrnější.
Prospěšné bakterie potřebují především vhodné prostředí a dostatek substrátu ve formě vlákniny. Bez pravidelného příjmu zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin a dalších zdrojů prebiotik bývá efekt probiotických doplňků omezený. (Nature)
Mnohem důležitější než konkrétní probiotický produkt je dlouhodobá kvalita stravy.
Co dnes doporučují nutriční specialisté?
Aktuální poznatky ukazují, že největší přínos pro mikrobiom i regulaci hmotnosti mají:
dostatečný příjem bílkovin pro podporu sytosti a ochranu svalové hmoty,
minimálně 25–35 g vlákniny denně,
pravidelná konzumace fermentovaných potravin,
pestrá rostlinná strava,
omezení ultra-zpracovaných potravin,
kvalitní spánek a pravidelný pohyb.
Právě kombinace těchto faktorů vytváří prostředí, ve kterém může mikrobiom fungovat ve prospěch metabolismu a dlouhodobé kontroly tělesné hmotnosti.
Závěr
Hubnutí není pouze matematická rovnice založená na příjmu a výdeji energie. Stále více důkazů ukazuje, že významnou roli hraje také střevní mikrobiom, který ovlivňuje pocit hladu, ukládání energie i metabolické zdraví.
Přestože žádná bakterie sama o sobě nadváhu nevyřeší, cílená práce s jídelníčkem, dostatek vlákniny, kvalitních bílkovin a minimálně zpracovaných potravin může vytvořit podmínky, které hubnutí výrazně usnadní.
A možná právě proto někteří lidé při stejné snaze dosahují lepších výsledků než jiní.
